Agentura pro sociální začleňování při Ministerstvu pro místní rozvoj zveřejnila výsledky Indexu sociálního vyloučení za rok 2024. Data ukazují, že situace se i přes dílčí pozitivní změny v některých oblastech v Česku zhoršila. Počet obcí v nejohroženější kategorii indexu (8 a více bodů) vzrostl meziročně z 539 na 578. Nejvíce zatížených obcí se nadále nachází v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji, nicméně sociální vyloučení není problémem pouze těchto regionů. Ohrožené obce se objevují i ve vnitřních periferiích napříč Českem.
„Index není jen analytickým nástrojem, ale především výzvou k promyšleným krokům, které musíme udělat na úrovni státu, krajů i obcí. Jen systematickou a cílenou prací dokážeme zvrátit nepříznivý trend a posílit jejich odolnost. Proto jsme v rámci našeho Plánu pro Regiony příležitostí dali dohromady 150 konkrétních opatření, které mohou pomoci strukturálně postiženým krajům i hospodářsky a sociálně ohroženým územím. Pracuji na tom, aby se jich co nejvíce realizovalo,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek ve svém úvodním slovu během představení výsledků Indexu.
Zpráva potvrzuje, že roste počet obcí, které jsou zatíženy více než jedním typem sociálního problému současně. V roce 2023 jich bylo 1299, o rok později už 1440. To znamená, že se v nich kumulují například potíže s nezaměstnaností, špatnou dostupností bydlení a zadlužeností. Jedním z nejpalčivějších problémů zůstává bydlení. Počet vyplacených příspěvků na bydlení vzrostl meziročně o 23 tisíc na více než 272 tisíc měsíčně. Ačkoli se tempo růstu zpomalilo, dostupnost bydlení se zhoršuje plošně, včetně velkých měst, kde ceny nájmů rostou rychleji než příjmy. Zde je zásadním krokem nový zákon o podpoře bydlení, který může nabídnout stabilní rámec důstojného a bezpečného bydlení a cílenou pomoc nejzranitelnějším skupinám.
V oblasti zadluženosti přinesly pozitivní výsledky legislativní změny. Počet osob v exekuci meziročně klesl o 19 tisíc a podíl dospělých osob v exekuci se snížil pod 6,6 procenta. Tento vývoj svědčí o tom, že úpravy insolvenčního zákona a exekuční legislativy mají reálný dopad. Zároveň ale přibývá nově zahajovaných exekucí, které se týkají stále stejné skupiny odhadem 200 tisíc dlouhodobě zadlužených lidí. Pro tuto část populace je nutné hledat nové systémové nástroje, které jim umožní návrat do běžného života a na legální trh práce.
Meziročně mírně vzrostla dlouhodobá nezaměstnanost o téměř 18 tisíc osob, zejména v regionech mimo hlavní centra, kde ubývá nízkokvalifikovaných pracovních míst. Tento trend může mít do budoucna i významné sociální dopady. Přesto zde existuje prostor pro cílenou podporu: pilotní program integračních pracovních míst ukazuje, že i dlouhodobě nezaměstnaní mohou najít cestu zpět na trh práce, pokud se jim dostane vhodné a adresné pomoci.
Určité pozitivní signály přichází z oblasti vzdělávání. Počet předčasných odchodů ze základního vzdělávání mírně klesl, což souvisí s tím, že školy častěji využívají podpůrná opatření a posilují podpůrné týmy – například o školní psychology či speciální pedagogy. Přetrvávají ale výrazné strukturální nerovnosti, které souvisí se sociální zátěží rodin a konkrétních lokalit. Novela školského zákona a důsledné prosazování desegregace ve školství mohou přinést změnu a otevřít dětem ze znevýhodněných prostředí spravedlivější šance na úspěch.
Ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček k výsledkům uvedl: „Index jasně ukazuje, že sociální vyloučení není jen lokální problém několika regionů, ale celorepubliková výzva. To, že roste počet obcí s kombinací různých typů zátěže, je signálem, že musíme propojovat politiky bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání i dluhového poradenství do jednoho funkčního celku.“
Zdroj informací: tisková zpráva mmr.zz
Obrázek zdroj: mmr.gov.cz