Opatření pro Regiony příležitostí – první verze TO DO listu je dostupná na internetových stránkách MMR zde. (jednotlivá opatření jsou „rozklikávací“)
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zveřejnilo soubor více než 150 návrhů opatření, který sestavilo z podnětů krajů, obcí, místních akčních skupin i ministerstev a dalších aktérů. Jedná se o kroky pro zlepšení situace regionů například v oblastech ekonomiky, zdravotní péče a školství, rozpočtového určení daní nebo podpory cestovního ruchu. Definitivní podobu získá Plán pro Regiony příležitostí na podzim tohoto roku, kdy se také stane jedním z podkladů pro novou Strategii regionálního rozvoje 2028+.
„Plán pro Regiony příležitostí pracuje s konkrétními opatřeními, často až na úroveň projektových záměrů. Cílem je zvrátit trend rozevírajících se nůžek mezi regiony a nastavit strategii, která bude odrážet jejich specifické potřeby. Neexistuje jedno zázračné, jednoduché řešení – vždy půjde o řadu vzájemně propojených kroků státu, krajů, obcí, podnikatelů i občanů,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Mezi takzvané Regiony příležitostí patří například strukturálně postižené kraje, tedy Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký, stejně jako hospodářsky a sociálně ohrožená území (HSOÚ) napříč Českem. Jedná se o oblasti, kde se dlouhodobě vyskytují negativní jevy jako například:
- nízký ekonomický výkon a pomalý růst,
- zhoršující se demografické ukazatele – celkové stárnutí obyvatelstva, odchod mladých a vzdělaných lidí,
- podprůměrné mzdy a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil,
- vyšší míra nezaměstnanosti a nízká podnikatelská aktivita,
- exekuce, vyloučené lokality, dluhové pasti.
„Tyto regiony označujeme jako Regiony příležitostí právě proto, že navzdory jejich současnému stavu mají velký potenciál pro pozitivní změnu – pokud dostanou dostatečný a vhodně cílený impuls,“ vysvětlil Miroslav Balatka, poradce ministra pro místní rozvoj. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že dosavadní nástroje regionální politiky v těchto územích nefungují dostatečně efektivně. Problémem je například nízká absorpční kapacita – tedy omezená schopnost těchto území čerpat prostředky z evropských fondů. Namísto sbližování úrovně regionů proto dochází k dalšímu prohlubování rozdílů a zhoršování trendů.
Nový systematický rámec podpory je založený na spolupráci klíčových aktérů – ministerstev, krajů, obcí a místních partnerů. Do konce května zaslali MMR své podněty, ze kterých resort vytvořil první verzi konkrétních opatření – takzvaný TO DO list 1.0. Rozdělený je do pěti oblastí:
- práce pro lidi, silnější ekonomika,
- lepší zdravotní péče a školy pro silnější regiony,
- stát jako tahoun změny,
- spravedlivé financování a řešení sociálních problémů
- oživení turismu a spolupráce přes hranice.
Dokument představuje praktický nástroj, který poskytuje přehled potřeb, shrnuje konkrétní návrhy opatření a vytváří základ pro koordinované kroky mezi jednotlivými aktéry. Stejně tak nabízí příklady dobré praxe z regionů a návrhy na lokální projekty. U každého opatření je uveden autor (popř. spoluautor), stupeň rozpracování a případné napojení na už probíhající iniciativy.
MMR na základě požadavků ostatních resortů, krajů a obcí zvolí ta opatření, která mají největší potenciál pozitivního dopadu a zároveň je možné je realizovat v dohledné době. Výsledky resort představí v září během jednání vládního Výboru pro regionální politiku. Už během sběru dat a vyhodnocení se některé projekty dostaly do fáze realizace – takové jsou v TO DO listu označeny zelenou barvou. Resort bude seznam dále rozvíjet podle zpětné vazby a zkušeností z regionů a také se stane jedním z podkladů pro přípravu Strategie regionálního rozvoje 2028+.