Příprava programového období 2028+, aktuální vývoj regionální politiky, stav implementace politiky soudržnosti, její budoucí směřování i Národní plán obnovy. To byla hlavní témata 27. zasedání Národní stálé konference, která představuje nejvýznamnější platformu pro diskuzi o zacílení finančních prostředků z evropských fondů a národních dotací v Česku. Konference nabídla účastníkům také prostor pro výměnu informací a zkušeností mezi státní správou a územními partnery.
Národní stálá konference, která se koná pravidelně dvakrát ročně, se tentokrát uskutečnila 9. a 10. dubna 2026 v prostorách Krajského úřadu Libereckého kraje za účasti zástupců Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v čele s ministryní Zuzanou Mrázovou, územních partnerů a dalších resortů.
Klíčovým bodem dvoudenního jednání byla příprava Česka na budoucí podobu politiky soudržnosti po roce 2028 v kontextu současných výzev EU. Na evropské úrovni v současnosti probíhá intenzivní diskuse o nastavení politiky soudržnosti, a to ještě před zveřejněním finální podoby víceletého finančního rámce EU a navazující legislativy. „Politika soudržnosti musí zůstat jedním ze základních pilířů evropské integrace. Zároveň musí projít významnou modernizací, být založena na pružnějších pravidlech a reagovat na současné výzvy, do kterých bude potřeba investovat,” uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.
MMR v této souvislosti zdůraznilo nutnost jasného vymezení národních priorit pro další programové období. „Pro přípravu dalšího programového období je zásadní, aby Česko mělo včas jasno v tom, jaké investice jsou pro rozvoj území nejdůležitější. Na ministerstvu proto připravujeme materiál s klíčovými prioritami, který by měla vláda projednat do poloviny letošního roku,“ uvedla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Nebeská.
Za jednu z hlavních priorit budoucího financování považuje MMR dostupné bydlení. Řada projektů, které se v současnosti připravují, by mohly být po roce 2028 financovány právě z evropských fondů.
Zástupci MMR představili aktuální stav čerpání finančních prostředků v současném programovém období 2021–2027. Česko si v čerpání vede velmi dobře a dlouhodobě se drží na třetím až čtvrtém místě mezi členskými státy EU. Dále shrnuli celkové přínosy politiky soudržnosti a diskutovali o možnostech využití těchto prostředků, mimo jiné v oblasti obrany a bezpečnosti.
Do debaty o budoucím nastavení přispělo také Ministerstvo financí jako hlavní partner Evropské komise při vyjednávání víceletého finančního rámce EU po roce 2028. Diskuse se zaměřila na očekávané rozpočtové možnosti a strukturální změny evropských fondů. Namísto současného rozdělení na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku by měl vzniknout jeden společný fond. Přestože jsou investiční potřeby Česka odhadovány na 1,2 až 1,3 bilionu korun, reálně dostupné prostředky by se podle aktuálních odhadů mohly pohybovat pouze v rozmezí 530 až 550 miliard korun.
„Vzhledem k novým výzvám bude docházet ke změně priorit jednotlivých politik. Tomu se bude muset přizpůsobit i struktura financování, přičemž významnější roli budou muset sehrát finanční nástroje, zejména půjčky a garance, oproti dosud preferovaným dotacím“ řekla na závěr ministryně Mrázová.
Zdroj: převzato MMR ČR